Nejmenší reálný model naší sluneční soustavy, by měřil 84 kilometrů. Země v takovém modelu by měla velikost hrášku, slunce by pak mělo přibližně velikost fotbalového míče a měsíc by byl vyjádřen jen jako tečka. Oněch 84 km by měřil model, jen kvůli velkým vzdálenostem mezi sluncem a planetami ve zmíněném poměru.
Pokud bychom chtěli do našeho modelu, vložit jednu z největších hvězd, potřebovali bychom kouli o průměru 168 metrů, ale na vsazení vzdálenosti do modelu by nám nestačila ani celá Země a samotný model by se zvětšil až mino sluneční soustavu.
Měsíc obíhá kolem naší planety Země, rychleji než vystřelená kulka z pistole. Sluneční soustava se pohybuje kolem svého středu, rychlostí 2300 km za hodinu.
Co se vzdálenosti týče, pak vězte, že světlo za 1 sekundu obletí Zemi celkem 7x, ke slunci to světlu trvá necelých 9 minut, ale k nejbližší hvězdě, už to světlu trvá 4 roky. Aby světlo opustilo naší galaxii, potřebuje na to asi 100.000 let a dalších 400.000 let než by dosáhlo nejbližší galaxie. Počet galaxii ve vesmíru, se odhaduje na 130 biliard.
Jsme ve vesmíru sami?
Publikováno
Budeme-li věřit, že naše planeta nebo chcete-li celá sluneční soustava je průměrná, pak z hlediska průměrnosti by mohlo existovat asi milión dalších civilizací, jen v naší galaxii.
Myslím si, že otázka, na kolik mohl vzniknout život i jinde ve vesmíru, není správná. Měli bychom si spíše položit otázku: na kolik vesmír překazil možnost, aby život vznikl i jinde. Proč? Je jasné, že potřebné prvky a dostatek času k potřebným událostem je hojno v každém koutu vesmíru. Například: možnost správně vzálené planety od slunce je, jistě téměř všude, je jen otázkou na kolika místech, to vesmír a jeho události překazily.
Když bychom připustili, že život je u nás vyjímkou, pak bychom se měli bát, protože z hlediska takové pravděpodobnosti, vzhledem ke všem hrozbám vesmíru, musí jako jediným brzy dojít štěstí. Zkuste si představit, jednu malou figurku, ze hry člověče nezlob se a hrst ocelových kuliček. Hrst kuliček představuje, vesmírné události, jako hrozba pro figurku a tuto hrst kuliček na ní hodíte, pak s vysokou pravděpodobností figurku převrátíte. Pokud tam, ale bude stát 20 figurek, je jen malá pravděpodobnost, že převrátíte všechny a velká pravděpodobnost, že nějaká přežije.
Dalo by se tímto říct, že naše existence, včetně dinosaurů už trvá hezkou řádku let, ale úvaha zní, jestli může to velké množství vesmírných katastof, přežít jen jedna jediná civilizice. Množství nepříznívých událostí pro zánik života, se dá ve vesmíru, jistě měřit na miliardy a pokud jsme jako jediní, kteří tomu úspěšně čelí, jsme něco jako Superman, nebo jako hráč v kasínu, který každý den jen vyhrává a možnost prohry je tak malá, že ani nestojí za řeč.
